Český svaz silového trojboje vznikl dne 28. září 1992, kdy byl zaregistrován u Ministerstva vnitra ČR. Do té doby byl český silový trojboj začleněn, jako komise silového trojboje do Československého a potom do Českého svazu kulturistiky. Tehdejší komise ST Českého ústředního výboru a Československého ústředního výboru svazu kulturistiky dokázaly vybudovat dokonalou organizační síť od okresů až po celostátní úroveň.Vybudování této organizační sítě bylo základem pro uspořádání prvních přeborů ČSR a SSR v roce 1975, na něž navázalo první mistrovství ČSSR v roce 1979. Koncem roku 1981 započal i mezinárodní styk, když se uskutečnilo mezistátní utkání v silovém trojboji ČSSR - MLR v Budapešti, a PLR - ČSSR, ve kterých naši reprezentanti zvítězili shodně 6:2. V roce 1984 byl konečně povolen náš vstup do světové a evropské Federace silového trojboje IPF a EPF a ve stejném roce se naše první oficiální reprezentační družstvo zúčastnilo mistrovství Evropy v norském Fredrikstadu. Výpravu tehdy tvořili závodníci Anton Mihok, Miloš Šnajdr a předseda komise silového trojboje Josef Švub, vedoucí výpravy Jaroslav Náprstek a trenér reprezentace ČSSR na ME Jiří Hofírek. Naši reprezentanti si nevedli vůbec špatně. Mihok obsadil 7. místo v kategorii do 67,5 kg výkonem 177,5, 125, 220 a 522,5 kg a Šnajdr skončil na 5. místě v kategorii do 110 kg s výkony 275, 220, 315 a 810 kg v trojboji. Od té doby se naši reprezentanti zúčastňovali ME a MS téměř pravidelně, i když, především zpočátku nám představitelé tehdejšího ÚV ČSTV a ÚV Československého svazu kulturistiky kladli do cesty nesmyslné překážky.

Od uspořádání prvních přeborů ČSR a SSR, a obzvláště od prvního mistrovství ČSSR, došlo k ohromnému vzestupu zájmu o silový trojboj, což dokazoval prudký vzestup účasti závodníků startujících na okresních a krajských přeborech. Tato skutečnost měla velký podíl na prudkém růstu výkonnosti a na stále se zvyšujícím zájmu mladých lidí o silový trojboj. Pro nedostatek studijní literatury se často stávalo, že tito mladí lidé neměli odborné vedení, docházelo u nich k častým zraněním, k přetrénování, stagnaci ve sportovních výkonech a ke ztrátě zájmu o tento sport. Pro zlepšení řízení tréninkového procesu v silovém trojboji zpracovala metodická rada ve složení Zimmermann – Hofírek v roce 1985 Základní metodický materiál Silový trojboj, jehož obsah byl složen z dostupné literatury zabývající se problematikou silového tréninku a z poznatků vyplývajících z dlouholeté praxe nejlepších závodníků v tomto sportovním odvětví. V roce 1989 potom vyšla metodická publikace Základy silového trojboje vypracovaná trenérem reprezentace ČR, ze které čerpali zkušenosti i někteří pozdější vrcholoví lifteři nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku.

Po osamostatnění silového trojboje v roce 1992 došlo k dalšímu prudkému rozvoji tohoto sportu v ČR. Důležitým mezníkem v činnosti svazu bylo pořádání mistrovství světa 1995 v benčpresu ve Frýdku-Místku, které náš svaz pořádal za vynikající spolupráce s agenturou M.Vars pana Přečka, s nímž jsme potom pořádali pravidelně 2 ME nebo MS každý rok. Až v roce 2002 se Výkonný výbor svazu rozhodl uspořádat sám dvě mistrovství Evropy v benčpresu. Prvním bylo mistrovství masters, druhým potom mistrovství Evropy mužů a žen.

Mistrovství Evropy - 10 startů (nevynechal ani jediné)
2. místo - 4x - 93, 94, 96, 00
3. místo - 3x – 01, 02,03
4. místo - 3x - 95, 98, 99
5. místo - 1x - 97
6. místo - 1x - 92

Mistrovství Evropy - masters 2003
Dřep - 1. místo - 330kg
Benč - 1. místo - 215kg
Pozved - 1. místo - 305kg
Trojboj - 1. místo - 850kg

Impozantní je rovněž počet medailí získaných v jednotlivých disciplinách na MS a ME mužů:

Na mistrovstvích světa získal celkem 14 malých medailí:
-ve dřepu 2 zlaté, 4 stříbrné a 4 bronzové
-v benči 3 stříbrné
-v tahu 1 bronzové

Na mistrovstvích Evropy získal celkem 21 malých medailí:
-ve dřepu 3 zlaté, 4 stříbrné a 4 bronzové
-v benči 3 stříbrné a 5 bronzové
-v tahu 2 bronzové

Rekordy: Petr Theuser je držitelem evropských a světových rekordů masters v kategorii do 90 kg:
-ve dřepu 350 kg
-v benči 225,0 kg
-v trojboji 885,0 kg

Dalším z vrcholů v Petrově dosavadní kariéře byl start za družstvo Evropy na Světových hrách 2001 v japonské Akitě, kde obsadil skvělé 4. místo.

Druhou osobností českého silového trojboje je Alena Maňáková, mistryně světa z mistrovství světa juniorů, které se konalo v roce 1999 v Nymburku. Dalším vynikajícím úspěchem byl zisk bronzové medaile za 3. místo na ME žen 2000 v lucemburském Hammu.

Třetí vynikající závodnicí jeAndrea Kubínová mistryně světa v benčpresu, které se konalo v prosinci 2001 v Christchurchu na Novém Zélandu. Dalšími vynikajícími úspěchy Kubínové byly zisky stříbrné medaile na MS v benčpresu 2000 ve Frýdku-Místku, bronzové medaile na MS 1998 v Ambergu, stejně jako zisky bronzových medailí na ME 2001 v benčpresu v Jürmale, Lotyšsko, na ME 2000 v Kaajani, Finsko, a na ME 1999 v maďarském Györu.

Ve výčtu vynikajících reprezentantů nesmíme zapomenout na stříbrnou medailistku z mistrovství světa v benčpresu 2002 Petru Stehlíkovou, na dvojnásobné mistry světa a Evropy masters Josefa Mičku a Antonína Šotu, který je navíc mistrem Evropy a evropským rekordmanem v benčpresu a na mistryni světa a Evropy masters, světovou rekordmanku Hanu Takáčovou, která je navíc stříbrnou medailistkou z ME v benčpresu 2002. Dalšími mistry Evropy masters v benčpresu se stali Rudolf Böhm, Luboš Maršík, Bohumil Váňa, Adina Hyková a Antonín Soušek.

Uznávanou osobností mezi funkcionáři IPF je rozhodčí IPF I. třídy Hofírek, který působil jako rozhodčí nebo člen poroty již na 75 mistrovstvích světa a Evropy a na Světových hrách v japonské Akitě v roce 2001. Žádný jiný rozhodčí IPF zdaleka nerozhodoval na tolika vrcholných světových soutěžích. Velkou poctou pro náš svaz bylo uvedení Jiřího Hofírka do Síně slávy Evropské federace powerliftingu na kongresu EPF 2003.

Všechny tyto skutečnosti zavazují celou naši powerlifterskou obec k poctivé práci a plnění povinností všech členů svazu na všech stupních řízení. Pouze poctivou prací a zodpovědným plněním všech povinností bude možné dostat náš sport na takové místo v naší tělovýchově, kde by si podle našeho názoru zasluhoval být. Máme mnoho oddílů, které pořádají jednu i více soutěží ročně, vychovávají jak reprezentanty České republiky, tak i vrcholové a výkonnostní sportovce a v mnoha tělovýchovných jednotách je jejich práce vysoko ceněna. Jejich činnost je zárukou prosperity a rozvoje Českého svazu silového trojboje.